Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen jako ,,Směrnice‘‘) měl do našeho právního řádu transponovat zákon o ochraně oznamovatelů.
Nový zákon měl být přijat do 17. prosince letošního roku s tím, že povinné subjekty budou mít čas upravit své vnitřní procesy tak, aby byly v souladu do 31.3.2022. Tuzemští zákonodárci ovšem zákon nestihnou přijmout, kvůli čemuž začne mít Směrnice přímý účinek již od zmíněného 17. prosince 2021.
Co znamená, že Směrnice bude mít přímý účinek?
Pokud členský stát netransponuje obsah směrnice do svého právního řádu včas, mimo pokuty, která mu hrozí, se fyzické osoby mohou dovolat svých práv, která jim směrnice přiznává, bez uvedené transpozice – tedy přímo na základě směrnice. V případě uvedené Směrnice navíc ukládá vybraným subjektům i povinnosti.
Nová pravidla se tak od 18.12.2021 zcela jistě budou týkat veškerých státních orgánů, stejně jako orgánů veřejné moci a dalších veřejných subjektů (tedy obce, veřejné školy, příspěvkové organizace apod.), které jsou kontrolovány nebo řízeny státem a které plní služby ve veřejném zájmu (ty budou tzv. povinnými subjekty, na které se vztahují povinnosti dle Směrnice a v budoucnu i dle dosud nepřijatého zákona).
Výše uvedeným subjektům tak na poslední chvíli připadnou nové povinnosti, které po nich budou moci občané vymáhat s odkazem na přímý účinek vysvětlený výše.
Hlavní povinnost – vnitřní oznamovací systém (VOS)
Tou hlavní a nejrozsáhlejší pak bude vnitřní oznamovací systém. Ten bude představovat jednu z možností, jak budou moci oznamovatelé svá podezření sdílet. Vnitřní oznamovací systém by měl zajistit možnost jednoduchého podání oznámení, vyrozumění o přijetí oznámení, řádné posouzení důvodnosti podání, přijetí vhodných opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu, jakož i diskrétnost a ochranu oznamovatele.
Příslušná osoba
Zároveň si povinné subjekty musí určit osobu, která bude vedením vnitřního oznamovacího systému pověřena (tzv. příslušnou osobu). Pověřit je možné jak zaměstnance, tak třetí osobu (včetně právnické osoby prostřednictvím osoby fyzické).
Příslušnou osobou se rozumí osoba, která bude mít problematiku v rámci povinného subjektu na starosti. Firmy či orgány veřejné moci si takovou osobu mohou ustanovit interně, nebo si najmout externího poradce.
Sankce
Za nedodržení povinnosti dle Směrnice a chystaného zákona hrozí vysoké sankce, a to až do výše statisíců či procent z čistého obratu. V tuto chvíli ovšem není jasné, jak bude případný prohřešek řešen, neboť Směrnice ukládá jednotlivým státům, aby přiměřené sankce určily samy. K tomu ovšem v našem případě doposud nedošlo a je tak nejasné, jak se budou případné spory řešit.
Povinnosti pro soukromé subjekty – firmy
Pro informaci pak dodáváme, že byť se v současné chvíli, kdy nebyla Směrnice prostřednictvím zákona transponována, povinnosti primárně vztahují na veřejné subjekty uvedené výše, ve výjimečných případech se mohou týkat i soukromého sektoru (zvláště společností, které zaměstnávají nejméně 50 zaměstnanců). Svého práva se totiž mohou dovolat jakékoliv osoby, což může mít vliv i na soukromé osoby.
Dle judikatury Soudního dvora Evropské unie jde například o situace, kdy dojde ke sporu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zaměstnanec se může dovolat svých práv, které mu evropské právo skrze Směrnici poskytuje (tedy např. ochrana před odvetnými opatřeními či možnost zveřejnění informace).
Pro soukromé subjekty se tak jeví jako velmi krátkozraké, pokud by otálely s přijetím řešení Vnitřního oznamovacího systému dlouho po 17.12. letošního roku. Zaměstnanec by se totiž mohl raději rozhodnout oznámení zveřejnit či oznámit na Ministerstvu spravedlnosti a způsobit tak svému zaměstnavateli větší škody.
V případě jakýchkoli dotazů se na nás neváhejte obrátit!
