Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen jako ,,Směrnice‘‘) měl do našeho právního řádu transponovat zákon o ochraně oznamovatelů. Nový zákon měl být přijat do 17. prosince letošního roku s tím, že povinné subjekty budou mít čas upravit své vnitřní procesy …
Nová úprava whistleblowingu přichází dříve Pokračovat ve čtení »
Vedle již zmíněných oznamovatelů jsou v rámci procesu oznamování (whistleblowingu) důležité i dvě další osoby – povinné subjekty a příslušné osoby. V tomto článku se dozvíte, kterých osob konkrétně se nová právní úprava whistleblowingu týká. Povinnými subjekty se rozumí ty osoby, kterým zákon ukládá povinnosti a opatření, které musí přijmout. Obecně řečeno jde o ty subjekty, …
Whistleblowing: koho se nová právní úprava týká Pokračovat ve čtení »
Na úrovní českého právního řádu je problematika oznamování, resp. ochrany oznamovatelů, roztříštěna hned do několika zákonů. Současná právní úprava tak není celistvá a jako taková ani není schopna poskytnout oznamovatelům dostatečnou úroveň ochrany, která by je motivovala k oznamování protiprávních jednání. Ovšem roztříštěnost legislativy nebyla hlavním důvodem, proč se zákonodárci rozhodli přijmout nový zákon. Tím byla …
Proč bylo zapotřebí přijmout novou právní úpravu whistleblowingu Pokračovat ve čtení »
Nová úprava whistleblowingu vyvolává otázky. V tomto článku se můžete dozvědět co to ochrana oznamovatelů vlastně je a jaká je etymologie slova „whistleblowing“. Jde o oznámení protiprávního jednání, které naplňuje znaky trestného činu nebo přestupku a o kterém se oznamovatel dozvěděl díky svému zaměstnání či obdobné činnosti. Obdobnou činností se rozumí služba, činnost OSVČ, výkon …
