Whistleblowing: koho se nová právní úprava týká

Vedle již zmíněných oznamovatelů jsou v rámci procesu oznamování (whistleblowingu) důležité i dvě další osoby – povinné subjekty a příslušné osoby. V tomto článku se dozvíte, kterých osob konkrétně se nová právní úprava whistleblowingu týká.

Povinnými subjekty se rozumí ty osoby, kterým zákon ukládá povinnosti a opatření, které musí přijmout. Obecně řečeno jde o ty subjekty, o jejichž potenciálním protiprávním jednání lze podat oznámení. Návrh zákona definuje následující kategorie povinných subjektů.

Kategorie povinných subjektů

  1. Zaměstnavatelé, kteří v uplynulém kalendářním čtvrtletí zaměstnávali v průměru nejméně 25 zaměstnanců.
  2. Veřejní zadavatelé podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, s výjimkou obce s méně než 5 000 obyvateli, to neplatí, pokud jde o obec s rozšířenou působností.
  3. Orgány veřejné moci vykonávající působnost a osoby vykonávajících činnost v civilním letectví, námořní dopravě, odvětví ropy a zemního plynu.
  4. Osoby oprávněné poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr.
  5. Další osoby podnikající na kapitálových trzích, prostřednictvím investičních fondů nebo v pojišťovnictví.

Hlavní novinkou je především povinnost povinných subjektů zavést tzv. vnitřní oznamovací systém (VOS). Ten bude představovat jednu z možností, jak budou moci oznamovatelé svá podezření sdílet.

Příslušná osoba (či osoby) pak budou v rámci VOS vyřizovat tato oznámení. Tedy nejprve zhodnotí, zda jsou vůbec relevantní. Pokud dojdou k závěru, že ano, navrhnou povinným subjektům opatření, která by bylo vhodné přijmout k ukončení současného protiprávního vztahu. V případě zájmu ze strany Oznamovatele jej pak Příslušné osoby průběžně informují o vyřízení Oznámení a přijatých opatřeních.

Samotné vedení VOS předpokládá vcelku rozsáhlou administrativní agendu. Tou je například vedení evidence podaných oznámení nebo zajištění anonymity oznamovatele. Ta je z pohledu VOS nejdůležitější. Mimo příslušnou osobu se v rámci vyřizování oznámení nesmí nikdo dozvědět totožnost oznamovatele – tedy ani (a především) povinný subjekt. Oznamovatel navíc může zvolit možnost naprosté anonymity, kdy jeho identitu nebude znát ani vyřizující příslušná osoba.

Zde je důležité uvést, že povinný subjekt může vedením VOS pověřit i externí osobu (fyzickou nebo právnickou osobu), která následné určí příslušnou osobu. Povinný subjekt se tímto krokem ovšem nezbavuje odpovědnosti za správné vedení VOS. O výhodách takového nastavení se můžete dočíst dále. Další důležitou novinkou je i to, že nová úprava whistleblowingu (až na výjimky) prolamuje povinnost mlčenlivosti.

Whistle Solutions s.r.o.

Pro více informací o našich službách klikněte zde.